www.knihovnicka.cz www.tribun.info www.chci.doprace.cz www.doprace.cz www.staze.cz www.pomaturitnivzdelani.cz www.studak.cz www.nuda.cz
banner
Sdílej článek:
  • del.icio.us
  • Facebook
  • Google
  • LinkedIn
  • MySpace

Univerzita: cesta k samostatnosti

Jestliže uspějete v přijímacích zkouškách na vysokou školu, pak si buďte jisti, že se vám výrazně změní rytmus, na jaký jste byli zvyklí ze střední školy. Určitě vám chvíli potrvá, než po dlouhých pomaturitních prázdninách proniknete do tajů svojí nové „alma mater“. Od imatrikulace po promoci zažijete třeba tolik zážitků jako hrdinové filmové série o Básnících.

Vysoká škola není pouze prostředkem k získání odborného vzdělání, ale i přípravou na život. Budete muset samostatně myslet, rozhodovat se a sami zařizovat mnoho věcí.

Volný režim

Středoškoláci jsou zvyklí na pevný režim, stálý rozvrh a dohled třídního učitele. Na univerzitě už nemusíte být přesně v 8 hodin zasedlí v lavicích. Nedostanete za tři pozdní příchody důtku a nebudete muset jít na kobereček do ředitelny. Práce vedoucích kateder, děkanů a rektorů spočívá v něčem jiném. Omluvenky budete potřebovat jen v případě, že nenasbíráte potřebný počet účastí v seminářích nebo kvůli nemoci zmeškáte zapsanou zkoušku.

Organizování rozvrhu se liší podle škol. Na některých „jedete“ podle šablony a moc si vybírat nemůžete, na jiných si kromě povinných „A“ kurzů přiberete ještě výběrová „béčka“, ve kterých se mohou promítnout vaše zájmy.

Na přednášku nebo na brigádu?

Sami poznáte, jestli je dobré chodit na přednášky, nebo jít raději na brigádu. Na začátku semestru bývají posluchárny našlápnuté k prasknutí, v půlce semestru už židle zejí prázdnotou. Vždycky záleží na tom, jak atraktivní je konkrétní předmět. Jestli výklad přednášejícího kopíruje skripta, jestli jsou studijní materiály „vyvěšeny“ na internetu. Zda pedagog patří mezi výtečné řečníky, nebo spíš do kategorie „uspávač hadů“. Obvykle je v přednáškách něco navíc, takže je dobré znát aspoň někoho, kdo si dělá poznámky. Často se totiž u zkoušky nebo v testech objeví něco, co zaznělo pouze na přednášce.

Řada studentů studium na vysoké škole podceňuje. Ze začátku je nic nehoní, chytnou se do víru studentského života, potom nestíhají plnit navršené povinnosti a nakonec musejí častokrát složitě vyřizovat posunutí termínů. Kdo se dostane přes velkou konkurenci na prestižní obory, vyhráno zdaleka nemá. Stačí zaváhat u postupových zkoušek nebo získat málo kreditů a martyrium přijímaček budete muset absolvovat znovu.

Oslovování přednášejících

Česko je proslulé bazírováním na používání nejrůznějších titulů. Na střední škole jste všem pedagogům patrně říkali „pane učiteli“ či „pane profesore“. Na vysoké už budete muset rozlišovat podle dosažených akademických titulů, protože jen těžko poznáte, kdo si na titulech bytostně zakládá a kdo nikoliv. Když oslovíte odborného asistenta s titulem Ph.D. „pane profesore“, bude poctěn, ale zřejmě vás upozorní, že jej tak oslovujete poněkud předčasně. Když ale habilitovaného docenta titulujete pouze jako doktora, může vám zkoušku pěkně znepříjemnit.

Zápočťák a zkouškové? Zběsilý finiš

Ze střední školy jste zvyklí, že se do hodin připravujete takřka „z hodiny na hodinu“. Kdykoliv můžete jít k tabuli, dopředu bývají ohlášeny jen velké čtvrtletní testy. Na vysoké škole je situace jiná, i když se může lišit podle oborů i vyučujících. Někdo může chtít průběžnou přípravu na semináře, kterou kontroluje testy, občas musíte napsat nějaký referát, seminární práci, prezentaci apod. Většina testů a zkoušek ale probíhá až v závěru semestru – v zápočtovém týdnu a v následném zkouškovém období. Sami se pak bude divit, kolik máte najednou studijních povinností. Počítejte s tím, že vás čeká několik týdnů stresu. Někomu systém „last minute“ vyhovuje, jiný zase preferuje průběžné plnění povinností. Obvykle převažují ti, kdo všechno nechávají na poslední chvíli. Podobnou zátěž jste možná zažili před maturitou, na vysoké škole jej budete absolvovat aspoň dvakrát do roka. Zvýšená konzumace kávy, zeleného čaje a energetických drinků už ke zkouškovému období prostě patří.

Nápor na peněženku

Studium na vysoké škole je náročné i finančně. Nejvíc utratí ti, kdo musí za vzděláním daleko od domova. Musí najít bydlení (koleje, podnájem), nezanedbatelnou částku utratí za občasné cestování domů, několik set korun stojí i časová jízdenka na MHD. K tomu si přidejte výdaje na studium (kopírování, tisk, skripta, učebnice) a stravné. Když započítáte i zábavu, kulturu a sport, pohybujete se už v řádech tisíců. Většinu nákladů pokryjí rodiče, zbytek je na vás. Finanční situaci si můžete zlepšit pravidelnými brigádami, prací na částečný úvazek i studentskou půjčkou, které nabízejí některé české banky. Tisíce studentů pak během dlouhých letních prázdnin zkouší štěstí v zahraničí.

-red-

Be Sociable, Share!

Napsat komentář

 

 

 

You can use these HTML tags

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>